期刊名称：Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica
印刷版ISSN：1213-8312
出版年度：2012
卷号：42
期号：4
页码：57-63
语种：English
出版社：Palacky University
摘要：VÝCHODISKA: Pro dětskou nohu je typický klinický obraz plochonoží, který se projevuje při vertikálním zatížení nohy jako valgózní postavení paty. To může vést k deviaci osy nohy mediálním směrem a způsobit přetížení vybraných oblastí na chodidle. CÍLE: Určit vliv valgózního postavení paty (při oboustranné i při jednostranné valgozitě paty) na zatížení nohy při chůzi. METODIKA: Experimentální soubor tvořily děti s oboustrannou valgozitou paty (16 dětí, průměrný věk 5,3 ± 1,3 roku) a jednostrannou valgozitou paty (14 dětí, průměrný věk 5,6 ± 1,6 roku). Kontrolní skupinu tvořilo 14 dětí (průměrný věk 4,5 ± 1,2 roku). Pro měření zatížení nohy při chůzi byla použita plantografická plošina Footscan (RSScan International, Olen, Belgie). Každý proband absolvoval 8 pokusů chůze. Z každého pokusu bylo vyhodnoceno zatížení 8 oblastí na plosce nohy. Zpracování dat (průměrné hodnoty pro každý subjekt) bylo provedeno pomocí neparametrických testů (Mann-Whitney test, Wilcoxonův test, Spearmanův korelační koeficient) v programu STATISTICA (StatSoft, Inc., Tulsa, USA). VÝSLEDKY: Maximum tlaku a tlakový impuls v oblasti prvního metatarsu byl ve srovnání s kontrolní skupinou větší u skupiny s oboustrannou valgozitou paty (p < 0,01). U skupiny s jednostrannou valgozitou paty byl zjištěn větší tlakový impuls v mediální části paty (p < 0,05) a v oblasti prvního (p < 0,01) a třetího metatarzu (p < 0,05) u končetiny bez valgozity paty než u končetiny s valgozitou. Další významný rozdíl (p < 0,01) mezi nohou s valgoziotu a bez valgozity paty byl zjištěn u pro úhel osy chodidla (bez valgozity 8,2°, s valgozitou 2,7°). ZÁVĚRY: Pro skupiny dětí s valgózním a nevalgózním postavením paty existují rozdíly v zatížení nohy při chůzi. Práce poukazuje na nezbytnost komplexního řešení problému pro zamezení šíření patologických změn.↓BACKGROUND: Flat foot is a typical clinical sign in childhood, expressed as valgus positioning of the heel during vertical foot loading. This may lead to medial deviation of the foot axis and cause overloading of some foot areas. OBJECTIVE: To determine the influence of valgus position of the heel (both bilateral and unilateral) on foot loading during gait. METHODS: An experimental group consisting of children with bilateral heel valgus deformity (16 children, age 5.3 ± 1.3 years) and children with unilateral heel valgus deformity (14 children, age 5.6 ± 1.6 years). The control group comprised of 14 children (age 4.5 ± 1.2 years). For measuring foot loading during gait, the Footscan (RSScan International, Olen, Belgium) pressure plate was used. Each subject went through 8 trials of gait measurement. From each trial, 8 foot areas were evaluated. Data processing with mean values for each subject was performed by non-parametric tests (Mann-Whitney and Wilcoxon tests, Spearman correlation) in the STATISTICA programme (StatSoft, Inc., Tulsa, USA). RESULTS: Pressure peak and pressure impulse in the first metatarsal was greater for the bilateral valgus group (p < 0.01) in comparison to the control group. The group with unilateral valgus deformity showed greater pressure impulse in the medial heel (p < 0.05) and in the first (p < 0.01) and third metatarsal (p < 0.05) of the limb with non-valgus position of heel when compared to the limb with valgus heel position. Another significant difference (p < 0.01) between the valgus and non-valgus limb was found for the foot axis angle (non-valgus 8.2°, valgus 2.7°). CONCLUSION: The results show that valgus positioning of the heel influences foot loading in children during gait. The findings of this study suggest the necessity of a complex solution to the problem of preventing further progression of pathological changes.
