摘要：Stále více a častěji se fotografie objevují v expozicích galerií výtvarného umění, pořádají se autorské výstavy, fotografické festivaly, autoři fotografií spolupracují s významnými deníky a časopisy etc. Dále obtížně přehlednutelné množství snímků, hlavně těch amatérských, přináší v současnosti internet. Každopádně každý majitel mobilu se dnes zároveň může stát fotografem. V této vizuální záplavě a změti informací je proto potřeba nějak vyniknout, být výrazný. „Správný“ fotograf by měl vyhovovat předpokladům, jež vytyčuje například Roland Barthes ve své Světlé komoře: „studium“ a „punctum“. V případě „punktování“ jde o určité vyhrocení, fascinaci, vbodnutí, jakoby vrh kostkou. Zdá se mi, že tyto předpoklady naplňuje umělecká tvorba Karla Cudlína.
