摘要：Serious problems are becoming evident after 20 years of liberalization concerning the development of Czech military training areas (MT As) and, in particular in their neighbouring zones. An important task is to devise procedures that emphasize essential conditions for the successful spatial and social integration of these marginal areas in the Czech regional system. The contemporary research presented is based on primary research of an area of special interest in the context of a situation analysis and specification of the role of local inhabitants of the military training area regarding issues of its functional use. The presented article analyzes the regional development intentions of the different hierarchical levels of board/administration (municipal, micro-regional, regional and departmental/governmental), concerning the role of an MT A in the regional system – in the case of MT A Boletice, this study’s area of interest. The qualitative research presented is based on the analysis, interpretation and evaluation of primary data, procured through structured interviews and questionnaires carried out with representatives of local administration at various hierarchical levels. The attitudes of the primary stakeholders interested in the decommitment/conversion of MT As are mainly concerned with investment benefits and project development locations rather than environmental protection legislation. Percepce marginality: role veřejné správy a aktérů regionálního rozvoje v otázkách budoucího vývoje českých vojenských újezdů V průběhu posledních dvou dekád liberalizace společnosti, uvolnění poměrů, se stále zřetelněji prosazují zájmy a s nimi též problémy týkající se využívání českých vojenských újezdů s předpokládanými dopady na vývoj/rozvoj sousedících správních celků. V tomto ohledu je nezbytné navrhnout postupy, které vyzdvihnou základní předpoklady úspěšné prostorové a sociální integrace zmíněných marginalizovaných oblastí Česka (vojenských újezdů) do regionálního systému. Příspěvek se zabývá rolí aktérů regionálního rozvoje a především veřejné správy v otázkách budoucího vývoje marginalizovaných území. Je zde akcentována percepce periferních území (dle konceptu jádro–periferie) s důrazem na oblasti vyčleněné z ekonomických, sociálních i politických vazeb na okolní prostředí (marginalizované zóny). Současný výzkum je založen na původním výzkumu v kontextu konstrukce situační analýzy zájmového území VÚ Boletice zahrnující analýzu role místních obyvatel vojenského újezdu v oblasti ovlivnění budoucího funkčního využití území. Dále se zde analyzují záměry a postoje rozlišných úrovní veřejné správy (úroveň obecní, mikroregionální, regionální, sektorová ministerská, zájmová a specifická) s ohledem na možnosti využití/konverze vojenských majetků. Kvalitativní povaha výzkumu je založena na analýze, interpretacích a hodnocení primárních dat poskytnutých prostřednictvím strukturovaných interview a anketního šetření. Z výsledků výzkumu jednoznačně vyplývají závěry charakterizující jednak protichůdné postoje aktérů regionálního rozvoje ve vztahu k marginalizovaným vojenským zónám ovlivněné možným investičním a ekonomickým profitem z navržených záměrů, projektů, jednak absence diskuze o koordinovaném přístupu k řešení územních problémů mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy (od lokální po ústřední), resorty státní správy a soukromými subjekty. Legislativa na ochranu environmentálních hodnot území (přírody a krajiny) je akcentována až v případech, kdy daný ekonomický záměr nenese přímý ekonomický zisk pro konkrétní správní území. Mj. proto se jako nezastupitelná jeví role správy zvláště chráněných území v oblasti edukace, osvěty, managementu a marketingu environmentálně vysoce cenných marginalizovaných oblastí v rámci českých vojenských újezdů.
