摘要：Slo.ení spoleèenstev plevelù na polích je rozhodujícím zpù- sobem urèené pùdními podmínkami, klimatem, pìstovanou plo- dinou a dal.ími agrotechnickymi opat.eními, která jsou spojená s.obdìláváním ornych pùd (osevní postupy, zpracování pùdy, metody regulace zaplevelení, èistìní osiva, hnojení, sklizeò atd.). Ze jmenovanych faktorù pùsobí nejvyznamnìji realizovaná úro- veò intenzity pìstitelskych zásahù a v.souèasnosti p.edev.ím systém regulace zaplevelení s.aplikací vysokoúèinnych herbici- dù. Následkem uvedenych zákrokù je pak odezva ve formì dalekosáhlych zmìn ve struktu.e plevelné flóry. Dochází tak nejen k.promìnì zastoupení konkrétních rostlinnych taxonù na stanovi.ti (ústup druhù citlivych, snadno hubitelnych a roz.í.e- ní plevelù odolnych, obtí.nì zasa.itelnych pou.ívanou agro- technikou), ale té. k.celkovému poklesu druhového bohatství agrofytocenóz a ztrátì nìkterych, èasto charakteristickych rost- linnych zástupcù (1, 2, 3, 4). Sní.ení druhového poètu plevelù není samo sebou spojeno se sní.ením zaplevelení. Je mo.no naopak poèítat, .e plevele p.izpùsobené pìstovanym plodinám jsou obtí.nìji odstranitelné. Vedle toho mohou vlivem mìní- cích se podmínek také p.inejmen.ím v.lokálním rozsahu nabyt vyznamu problematickych plevelù nìkteré druhy, které dosud jako .kodlivé nebyly uvádìny (5, 6).
