摘要：Studie se zaměřuje na problém statusu přírodních zákonů, přičemž vychází z analýzy Popperova raného díla Die beiden Grundprobleme der Erkenntnislehre, které bylo napsáno ještě před Logikou vědeckého zkoumání, avšak bylo publikováno až o téměř padesát let později. Popper je zajedno s logickými pozitivisty v tom, že z logického hlediska je možné rozhodnout o pravdivosti singulárních tvrzení o skutečnosti, nikoli však tvrzení všeobecných. Logičtí pozitivisté proto odmítají uznat přírodní zákony jako všeobecná tvrzení a označují je pouze jako souhrnné zprávy, které mohou být definitivně verifikovány nebo falzifikovány. Oproti tomu Popper tvrdí, že přírodní zákony jsou všeobecná tvrzení, která lze definitivně (logicky) falzifikovat, avšak v pozitivním smyslu se mohou jen dočasně (pragmaticky) osvědčit. Popper se inspiruje tzv. konsekventním pragmatismem a označuje své vlastní řešení problému statusu přírodních zákonů jako asymetrii hodnot.
其他摘要：This paper focuses on the problem of status of natural laws and is based upon the analysis of Popper’s early work Die beiden Grundprobleme der Erkenntnislehre that had been written before his Logic of Scientific Discovery but was published almost fifty years later. Popper and logical positivists agree that from logical point of view it is possible to decide about the truth of singular reality statements but never of those general. Therefore, the positivists refuse to acknowledge natural laws as general statements and they call them just as summary reports which can be definitively verified or falsified. On the contrary Popper asserts that natural laws are general statements which are definitively (logical) falsifiable, while in a positive way they can be only temporary (pragmatic) corroborate. Popper is inspired by so called consequent pragmatism and he calls his own solution of the problem of the status of natural laws as the asymmetry of values.
