摘要：Studie se zabývá problematikou renesančních historiae naturalis, zejména potom vztahem, který v tomto žánru zaujímala empirie a tradiční vědění. Článek analyzuje rozdíly mezi historiae naturalis Starého světa (Gessner, Aldrovandi) a světa Nového (Oviedo, Hernández). Hlavním cílem textu je charakterizovat specifika těchto dvou typů „přírodní historie“ a stejně tak ukázat jejich podobnosti a poukázat na „zdánlivé paradoxy“.
