摘要：Teorie tzv. nových sociálních rizik otevírají kritickou diskusi schopnosti moderních systémů sociální politiky sloužit v postindustriální společnosti jako nástroj ochrany před chudobou a sociálním vyloučením. Život v postmoderní společnosti sebou nese tzv. nová sociální rizika, která souvisejí se změnou výrobních procesů a organizace práce, s globalizací výroby a také s masovým vstupem žen na trh práce. Postavení žen na pracovním trhu závisí na fungujícím systému programů a služeb, který umožňuje kombinaci práce a rodinného života. Pokud nejsou vhodná opatření sociálního státu dostupná, rodičovství s malými dětmi se stává možným rizikovým faktorem vzniku chudoby. V tomto textu je řešena otázka, do jaké míry se převládající socio-kulturní konstrukty kvalitní péče, ideály péče, jak je definuje Monique Kremer, podílejí na reprodukci sociálních rizik spojených s rodičovstvím. Z analýzy politik péče v České republice vyplývá, že opatření rodinné politiky zaměřené na rodiny s dětmi do tří let reprodukují ideál mateřské péče na plný úvazek. Volby, které politiky umožňují, snižují šance žen s malými dětmi na trhu práce. Tím je výrazně ohrožena ekonomická situace rodin s dětmi, zvláště pak rodiny matek-samoživitelek. Přes objektivní socio-ekonomické tlaky, které ohrožují rizikem ekonomické marginalizace rodiny s dětmi, je v rámci opatření české rodinné politiky konzervován tradiční genderový řád.
关键词：politiky péče;česká rodinná politika;ženská zaměstnanost;ideály péče;nová sociální rizika
