摘要：Sociální vyloučení jako forma a projev meziskupinových vztahů je nepozorovaným, ale zdánlivě neoddělitelným aspektem sociálního života v moderních městech. Proces socio-prostorové exkluze se dotýká lidí, kteří jsou pojímáni jako členové "odlišné" etnické skupiny. Lidé "odlišné etnicity", či Romové v socio-kulturním kontextu českých měst, jsou koncentrováni a odděleni v prostorově vyloučených místech. Tento proces se odehrává na lokální úrovni převážně skrze proces přidělování "sociálního bydlení". Lidé definovaní jako "odlišní" jsou umisťováni do míst, která zaujímají v prostorové imaginaci dané vylučující společnosti speciální pozici. Tato "jiná místa" nabývají podoby vězení, psychiatrických léčeben nebo, jako v tomto případě, městských ghett. Autor chápe vznik městských ghett v českých městech jako výsledek sociální a prostorové kontroly dominantního kulturního řádu prostřednictvím vylučování "jiných". "Jiný" či Rom v socio-kulturním prostředí českých měst obvykle zaujímá (nebo je umisťován) "jiná místa" v sociální a prostorové imaginaci exkludující společnosti. Tento proces exkluze nicméně není nazírán jako nevyhnutelný a dle autorova názoru jej lze regulovat inkluzivnějším a citlivějším urbánním plánováním a prostorovým managementem.
