摘要：V českém prostředí dosud chyběla komplexní,pramenně podložená práce o fenoménu československých spartakiád. Ono pomyslné bílé místo nedávno vyplnila kniha Petra Roubala věnovaná proměnám a dynamice jednoho z nejvýznamnějších komunistických rituálů,který byl důkazem megalomanských snah a ambicí režimu,a to nejen co se velmi štědrého rozpočtu týče. Jak Roubal ukazuje,tato sportovní festivita měla politický,ale také sociální a umělecký rozměr. Autor studie zasazuje strahovské spartakiády do kontextu komunistické každodennosti a popisuje je v podstatě jako pravidelně se opakující Gesamtkunstwerk. Upozorňuje na jejich sepětí s hudbou,choreografií,designem,ale také s architekturou či dobovou literaturou. Vedle samotného strahovského cvičení samozřejmě sleduje celý pětiletý koloběh příprav,nácviků a organizace a upozorňuje na skutečnost,že vedle čistě deskriptivního vnímání této problematiky a koncentrování se pouze na politickou dimenzi hromadného cvičení je třeba vnímat i „druhý život“ spartakiádních oslav a jejich reálné zasazení do životů dobových aktérů. Roubalovo zohlednění i nepolitických aspektů tohoto fenoménu dodává knize,respektive líčení spartakiád na plastičnosti..
