摘要：Nová biografie Jana Fridricha z Valdštejna přispívá k žánru,dosud v české moderní historiografii poměrně málo zastoupenému,totiž žánru biografie církevních osobností. Navzdory opravdové renesanci zájmu o církevní dějiny,zejména doby pobělohorské,totiž moderní monografie biskupů a arcibiskupů českých zemí,kromě prací Alessandra Catalana,Tomáše Parmy či Radmily Pavlíčkové,de facto dosud chybějí. Jiří M. Havlík tuto mezeru zaplňuje způsobem dosti zdařilým. Volbu právě Valdštejna pro biografické zpracování opravňuje již arcibiskupův význam pro rekatolizaci Čech i pro katolickou literaturu,ale — a v tom je Havlíkův pohled především nový — i jeho dosud nedoceněná úloha v politických kláních mezi papežskou kurií,císařským dvorem,respektive na českém zemském sněmu. Jistě ji vysvětluje také bohatý pramenný materiál dochovaný k této osobnosti i hluboká proměna české církevní a politické scény sedmdesátých let 17. století..
