摘要：Sugestivní a silná témata smrti a umírání jsou pro moderní společnost do jisté míry stále tabuizovaná. Z badatelského úhlu pohledu však mají explikační potenciál a představují lákavé téma pro uchopení (nejen) humanitními obory,stejně jako pro využití různých analytických nástrojů. Jednou z průkopnických prací daného tématu2 byla bezesporu kniha Philippa Arièse,3 navazující na starší počiny například Erwina Panofského4 či Michella Vovella.5 Od té doby se funerální kultura a thanatologie začala čím dál častěji vyskytovat v hledáčku nejprve zahraničních,poté i českých badatelů napříč nejrůznějšími obory. V Praze se každoročně koná mezinárodní zasedání věnované sepulkrálním památkám Epigraphica & Sepulcralia,obdobné zasedání skoro každoročně hostí i německý Kassel,jehož místní Museum für Sepulkralkultur6 pořádá interdisciplinární workshopy zaměřené na funerální kulturu ve spolupráci s hamburskou univerzitou..
