摘要：Svým způsobem podání je však kniha určena primárně prvně zmíněné čtenářské skupině. Pinker v ní popularizuje (s drobnými korekcemi) tezi Noama Chomského,že jazyk je jednak vrozenou a jednak od ostatních lidských kognitivních dovedností (paměť,percepce,pozornost) izolovanou schopností (teze o modularitě jazykové schopnosti [language faculty]). V knize jsou tyto vlastnosti jazykové schopnosti čtenářům zjednodušeně přibližovány pomocí metaforické teze,že lidský jazyk je ekvivalentní zvířecímu instinktu. Na podporu této metafory argumentuje Pinker příklady z mnoha vědních oblastí (mezi centrální patří kognitivní věda,behaviorální genetika a vývojová psychologie) – celá kniha je tak v pozitivním smyslu eklekticistní..
