摘要：O platnosti tvrzení,že přijaté vzorce užívání slov často předchází jistým způsobům myšlení a jistým formám chování,panuje pravděpodobně všeobecná shoda. Ale i ti,kdo jej přijali,v takovém tvrzení nezřídka nevidí nic než bezobsažné uznání hypnotické síly filozofické a učené terminologie na jedné straně a hesel,sloganů a předvolebních výkřiků na straně druhé. Takto krátkozraký pohled na věc opomíjí jednu důležitou spojitost,kterou Sapir shledával mezi jazykem,kulturou a psychologií a již stručně shrnuje úvodní motto. Vliv jazyka na naše ostatní činnosti – kulturní i osobní – se neukazuje ani tak ve zvláštních způsobech jeho užití,jako spíše v konstantním způsobu uspořádávání informací a v každodenním analyzování těch nejvšednějších jevů..
