摘要：Patrně každá odborná práce věnovaná dětské řeči a její (nejen) lingvistické analýze se musí vyrovnat se skutečností,že k dětské řeči existuje mnoho různých,a to často i protikladných přístupů,a že volba určitého teoretického rámce má vliv na otázky,jež si příslušní badatelé kladou,a také na odpovědi,které nalézají. Recenzovaná publikace přináší detailní srovnání dvou směrů v bádání o dětské řeči,které se ze současného pohledu jeví jako nejvýraznější — směru zdůrazňujícího roli tzv. vrozených předpo‑ kladů a zahrnujícího přístupy označované jako generativní,nativistické,vycházející z předpokladu univerzální gramatiky atp.,a vedle toho směru,jenž za vrozené po‑ kládá pouze obecné předpoklady k osvojování jazyka a zásadní důraz klade na vliv prostředí (resp. tzv. inputu;srov. např. Field,2004,s. 134–135),kam bývají řazeny pří‑ stupy,pro něž se vžily termíny jako konstruktivistické,socio‑pragmatické,funkční,vycházející z úzu (usage‑based) atd.1 Práce je přínosná především snahou o podrobné a zároveň vyvážené prozkoumání řady podstatných témat osvojování jazyka dítětem,a to vždy z hlediska každého z obou sledovaných teoretických směrů. V české lingvis‑ tice a psycholingvistice např. takto zaměřené původní práce o podobné hloubce zatím chybějí,k dispozici jsou pouze stručnější shrnutí základních přístupů (srov. např. Ne‑ beská,1992,s. 93–101;Šebesta,2005,s. 25–42;Průcha,2011,aj.,popř. vybrané části českých překladů některých zahraničních publikací,viz např. Schwarzová,2008,aj.). Práce Bena Ambridge a Eleny V. M. Lievenové tedy není věnována konkrétnímu vý‑ zkumu osvojování určitého jazyka v určitém teoretickém rámci,ale soustřeďuje se na srovnání základních teoretických postulátů obou zkoumaných směrů a jejich aplikaci na různé typy jazykových jevů — v centru zájmu jsou rovina zvuková,lexikální séman‑ tika,vybrané jevy morfologické a syntaktické. V rámci každé z těchto oblastí autoři volí několik témat,jež pokládají za důležitá a jež vzbudila dostatečný badatelský zájem,a na vybrané odborné literatuře sledují,zda její výsledky lze interpretovat jako podporující (nebo naopak spíše nepodporující) teoretické předpoklady směru generativního,nebo směru konstruktivistického. Nabízejí tak pohled na to,který ze směrů poskytuje v dané oblasti silnější argumenty a který dochází k přesvědčivějším závěrům.2 Práce se sou‑ střeďuje na osvojování jazyka monolingvními,normálně se vyvíjejícími dětmi..
