出版社：Institute of Sociology, Czech Academy of Sciences
摘要：Socioekonomické a demografické trendy posledních desetiletí přispěly k růstu deficitu péče a pečovatelské práce v evropských ze‑ mích. Politické reprezentace jednotlivých zemí Evropy jsou nuceny na tuto situaci reagovat, nezřídka ji však řeší nedostatečně nebo neadekvátně. Evropa tak zažívá růst sektoru pečovatelské práce v domácnostech, která je špatně placená a neregulovaná, a vyko‑ návají ji (často v rámci šedé ekonomiky) ekonomicky, sociálně a nezřídka i etnicky a národnostně marginalizované ženy. Jejich pod‑ mínky a kvalita života, sociální zabezpečení a péče o jejich rodiny zůstávají na pokraji zájmu politických reprezentací i široké veřej‑ nosti. Většina péče a pečovatelské práce, která se odehrává v domácnostech, zůstává společensky nerozpoznána, postrádá společenské uznání i dostatečné ekonomické zajištění. Na straně jedné je tento způsob neregulované flexibilní a málo placené pečovatelské prá‑ ce vykonáván v neformálních podmínkách domácností těmi, kteří mají nejméně příležitostí na formálním trhu práce a ve společnos‑ ti (ženami s nízkým vzděláním, staršími ženami, imigrantkami, dlouhodobě nezaměstnanými ženami, osamělými matkami a pra‑ cujícími chudými ženami). Na straně druhé, využívání neformální placené pečovatelské práce je často jedinou (a nezřídka i státní politikou podporovanou) možností kombinování pracovního a soukromého života anebo zajištění péče ve středně příjmových rodi‑ nách. Změny v organizaci péče a pečovatelské práce v evropských zemích tak otevírají řadu sociálních, ekonomických, právních, po‑ litických a etických otázek, které se dotýkají zejména problematiky vzájemné závislosti jednotlivců jako základní lidské podmínky života, sociální marginalizace, exkluze a inkluze, migrace a hranic občanství, a v neposlední řadě genderových, třídních a etnických vztahů a nerovností.
