标题：Sergio Bartole, Pietro Grilli di Cortona (red.): Transizioni e consolidamento democratico nell'Europa Centro-Orientale. Élites, istituzioni e partiti, G. Giappichelli Editore, Torino 1998, 206 s.
摘要：Tento sborník, který uspořádali italští politologové Sergio Bartole (Università di Trieste) a Pietro Grilli di Cortona (Università Roma Tre), je věnován problematice (re)konstrukce elit, institucí a politických stran a jejich interakcí v procesu transformace a demokratizace postkomunistických středo- a východoevropských zemí. Jádro sborníku tvoří přepracované příspěvky ze semináře uskutečněného v Terstu v květnu roku 1996. Kromě úvodní studie P. Grilli di Cortona (Partiti e istituzioni in Europa centro-orientale. Quali influenze reciproche?, s. 1-19) a závěrečné stati S. Bartoleho (Le nuove democrazie dell'Europa centro-orientale alle loro prime prove, s. 191-203), sborník obsahuje dalších sedm statí od italských i neitalských autorů. Vedle pořadatelů sborníku zastupuje italské autory Fulco Lanchester z Římské univerzity “La Sapienza” (La forma di governo parlamentare nell'Europa centro-orientale: prime considerazioni, s. 73-91), Caterina Filippini (L'evoluzione costituzionale delle repubbliche dell'ex URSS, s. 93-120) ze stejné univerzity a Paolo Giangaspero (La forma di governo della Repubblica Slovacca tra normativa costituzionale ed esperienza di concreta applicazione, s. 121-143) z Terstské univerzity. Analýzou prvků parlamentarismu a presidencialismu v politických systémech Polska a Rumunska do sborníku přispěl varšavský právník a politolog Wojciech Sokolewicz (Tra sistema parlamentare e sistema presidenziale: presidenza limitata ma attiva in Polonia e in Romania, s. 21-48). Thomas A. Baylis z Texaské univerzity v San Antonio se ve své studii (Élites, istituzioni e cambiamenti politici nell'Europa centro-orientale: Germania, Republica Ceca e Slovacchia, s. 49-72) pokusil o postižení souvislostí mezi změnami vládních elit a institucionální struktury v kontextu východního Německa, Českých zemí a Slovenska. K prostoru bývalé Jugoslávie se vztahují dva zbývající příspěvky mimoitalské provenience; zatímco Franc Grad (z Lublaňské univerzity) se věnoval vývoji, formativnímu působení a možnosti reformy slovinského volebního systému (Influenza del sistema elettorale sulla forma di governo (Il caso della Slovenia), s. 181-190), Joseph Marko (Univerzita ve Štýrském Hradci) a Josip Kregar (ze Záhřebské univerzity) se zaměřili na problematiku vývoje chorvatského politického systému (Il sistema politico croato. Alcuni problemi di consolidamento della democrazia, s. 145-180). Hodnocení sborníků tohoto druhu bývá poněkud složitou záležitostí, neboť je obvykle zapotřebí vzít v úvahu více dimenzí a aspektů. V této souvislosti se přiměřenosti rozsahu této recenze či spíše volněji pojatého hodnocení - omezím pouze na stručný komentář k deklarovaným cílům a celkovému charakteru sborníku a následně upozorním na hlavní a z hlediska žádoucího rozvíjení komparativního “tranzitologického” a “konzolidologického” výzkumu nejzajímavější teze a hypotézy obsažené v posuzovaném sborníku.
