摘要：Podle ruských politologů, jež se důkladněji zabývali problematikou geneze regionálních stranických uspořádání, se sverdlovská stranicko-politická soustava v období 1995-1998 vyznačovala několika důležitými a zároveň v ruském federálním kontextu zvláštními rysy, a to: relevancí regionálního stranického (sub)systému, projevující se na ruské poměry významným vlivem soutěže stranicko-politických formací na mocensko-politické uspořádání a politický život regionu; relativní slabostí místních odnoží či poboček všeruských stranicko-politických formací; dominancí regionálních stranicko-politických formací (Golosov 1999b: 84; cf. Golosov 1999a; Golosov, Gelman 1998; Privalov 1998c). V této souvislosti bylo jimi jako obzvláště významné a “systémotvorné” vyzdviženo působení tří momentů: za prvé, rozdělení a soutěže složek regionální politické elity; za druhé, skutečnosti, že v této soutěži jsou stranicko-politické formace - a nikoli jiné alternativní nástroje - využívány elitami jako hlavní nástroj volebně-politické mobilizace a legitimace; za třetí, absence absolutní dominance určité složky regionální elity a tudíž absence základního předpokladu pro ustavení monopolistického režimu, jež by radikálně omezil stranicko-politickou soutěž, eventuálně by ji zbavil smyslu (Golosov 1998a; Golosov 1999b; Golosov, Gel’man 1998).
