摘要：This paper deals with a selected example of the understanding of the Anglo-Saxon New Historicism by German literary scholars.It focuses on the method of “thick description” as formulated by the American anthropologist Clifford Geertz and as criticized by German literary scholar and ethnologist Thomas Fechner-Smarsly.In connection with the so-called anthropological turn,it consists in the application of ethnology in literary criticism.According to Geertz a semantic density arises from the complexity of described,but Geertz fails to formulate a general theory.Fechner sees a great potential for literary studies in the method of “thick description”,but he criticizes the lack of system in Geertz’,when he is reluctant to formulate a generally applicable model of this method.Fechner therefore calls for contextualization,organization and instantiation methods of “thick description” in literary studies and,moreover,emphasizes the interdisciplinary overlap.
其他摘要：V předkládané stati si kladu za cíl analyzovat Fechnerovu kritiku Geertzovy literárněvědné interpretační metody „hustého popisu“ v souvislosti s novým historismem.V širším kontextu může tato analýza představovat konkrétní příklad,jak se současná německá literární věda vyrovnává s interpretačním přístupem směru označovaného jako nový historismus.Je třeba hned v úvodu přiznat,že v samém výkladovém postupu se projeví některé charakteristické rysy metody nového historismu (např.střídání snahy o zobecňující výklad a snahy o přiblížení konkrétních příkladů,jež mají demonstrovat „novohistorický“ způsob interpretace).Tato skutečnost sice může na první pohled působit poněkud konfuzně,avšak při bližším zkoumání by měla vyvstat má snaha o co možná komplexní přiblížení natolik roztříštěného fenoménu,jakým nový historismus již z definice je.
