摘要：Vojenské a politické zhroucení habsburské říše nepochybně představuje zásadní zlom v evropských dějinách 20. století. Na podzim roku 1918,v průběhu několika týdnů poznamenaných chvílemi nejistoty a improvizací,vzrůstajícím napětím na všech frontách a vojenskými,diplomatickými,politickými a společenskými zvraty,které předtím v prostoru dunajské monarchie neměly obdoby,se politický systém císařství rozpadá. Příměří ve Villa Giusti z 3. listopadu 1918 ukončuje válečný stav s Rakousko-Uherskem,které se tříští a v následujících dnech zaniká. 11. listopadu císař Karel I. podepisuje abdikaci a otevírá tak cestu k první Rakouské republice. Na troskách říše mezitím vznikají nové státy. Současně se Károlyiho maďarská vláda potýká s ožehavými sociálními problémy a rozpadají se právní vazby,které spojovaly země svatoštěpánské koruny. Tato série krizí a nových začátků se odvíjí ve znamení chaosu,ba anarchie,ale také rychlého uchopení nástrojů moci ze strany politicky odpovědných osob,usilujících o ustavení nového řádu. Demobilizace vyvrhuje na silnice přívaly vojáků a koní bez jezdců,ale železniční síť,symbol umírající monarchie,nadále víceméně funguje. I z odstupu jednoho století si tento rychlý sled významných a rozporuplných událostí uchovává svou sugestivní působivost.
