摘要：The article briefly analyses Jan Patočka’s original theory of “three movements of human existence”: 1) receiving,2) reproduction,3) transcendence – from the viewpoint of whole-life education.These theoretical considerations are confronted with demand for really authentic experience of/with nature in early stages of human development (often claimed by environmentalists).Human relationship with nature is being discussed in terms of existence in the original,“natural” world – with the perspective of its transcendental signification.
其他摘要：Tři životní pohyby (dle J.Patočky),které utvářejí podobu lidské existence,jsou také základními východisky a podobami vztahu ke světu,a náleží jim vlastní ontologický statut.Patočkova tematizace tohoto (specificky lidského) vývoje poskytuje základ výchovnému působení,které pak může být vedeno s ohledem na život vcelku,směřovat k naplnění jeho celkového smyslu.Pozornost je věnována způsobu,jakým je založena a nadále prožívána tělesnost,a to v souvislostech její situovanosti (v přírodním prostředí).Je dále diskutován význam tohoto (zakládajícího) vztahu pro vnímání jevů v jejich fenomenalitě,v tom,čím (podstatně) jsou;tedy nikoliv jako objektivní reality následně vystavené manipulativnímu působení.Patočka rozděluje život podle pohybů do jednotlivých fází a rozvoj tělesnosti tak umísťuje do jeho prvního období.Praktické závěry pro výchovu jsou následující: první z pohybů,pohyb přijetí je také tělesným vrůstáním do prostředí;zakládá určitou formu situovanosti a zvláštní možnosti ontologické.Jeho důsledný výkon (především) v dětství nás později vrací k původním významům,kterými se vztahujeme ke způsobu své (autentické) existence.
关键词：Phenomenology;“natural” world;three movements of human existence: 1) receiving;2) reproduction;3) transcendence
其他关键词：Fenomenologie;„přirozený“ svět;tři pohyby lidské existence: 1) příjem;2) reprodukce;3) transcendence.
