摘要：Na základě informací o vzrůstajícím negativismu ve společnosti si článek klade za cíl popsat,jaký dopad může mít sdílené vnímání budoucnosti na budoucnost samotnou.Prostor je věnován popisu konceptů Thomasova teorému,sebenaplňujícího se proroctví,placebo efektu a Oidipovského efektu.Ve spojitosti s nimi je zmíněn Lyotardův koncept metanarací jako „velkých vyprávění“,pomáhajících na základě sdílené vize budoucnosti legitimizovat nastavení společenských institucí.Článek si klade otázku,zda existuje vztah mezi současnou krizí institucí a vzrůstajícím negativismem společnosti.Na základě aplikace výše zmíněných konceptů článek předkládá tezi,že existence sdílené pozitivní vize budoucnosti může znamenat důležitý prvek pro možnost dalšího pozitivního rozvoje současné společnosti.
