出版社：Institute of Philosophy of the Slovak Academy of Sciences
摘要：Naším úkolem j e analyzovat jeden významný moment Platónova myšlenkového vývoje,jímž j e odstoupení od Sokratovy filosofie. Struktura tohoto odstoupení j e velmi složitá,má svoji vlastní genezi,specifické projevy a zasahuje více Platónových dialogů.1 My se však budeme snažit vytěžit část této širší struktury,přičemž jako základní zdroj bude sloužit Platónův dialog Sofistés. Delší analýza bude věnována Platónově pojetí jsoucna,jak j e rozvedeno v Sofistés. Dialog Sofistésj e předělovým dialogem,lze zde vypozorovat a odhalit pomocí různých indícií Platónovu snahu pokračovat za Sokrata,nesetrvat spolu se svým učitelem ujeho filosofie negativního vědění; Platón toužil po světle projasnění,po pozitivním filosofickém vyjádření. Základní myšlenku naší práce - totiž překročení Sókratova negativního vědění Platónovou pozitivní metafyzikou - čerpáme z Patočkových textů z 50. let (Negativní platonismus,Věčnost a dějinnost),protože však Patočka v těchto textech nekonkretizuje jednotlivé aspekty tohoto odstoupení Platónovy metafyziky a vlastně metafyziky vůbec od Sókratova negativního vědění,chceme podniknout pokus o chybějící konkretizaci,plánujeme tyto aspekty explicitně vyjádřit a doložit j e na konkrétních citacích a větách dialogu Sofistés. V interpretaci nám ještě pomůže jeden postřeh Egila A. Wyllera z jeho studie Pozdní Platón. Z těchto pozic dokončíme celou práci vlastní interpretací Platónova pojetí jsoucna jako jednoho z nejvyšších rodů,jež považujeme za onen moment,kdy se dostává metafyzika ven z dosahu intencí Sókratova negativního vědění. Dalo by se tedy říci,že naše intencej e patočkovská a samotný obsah práce platónský.
