摘要：Publikace navazuje na předchozí knihu Funkce kulturních modelů ve vzdělávání (2011),která se zabývala složitou situací Romů optikou vzdělávání. Tato předchozí kniha dokázala vysvětlit racionalitu specifického světa a vrátit úctu lidem,kteří v něm žijí. Nebyl to jednoduchý úkol,neboť zkoumaní aktéři jsou „němí“,nemají hlas,a ačkoliv je na ně mnohdy zaměřena extrémní pozornost,jsou Romové obtížně vymezitelní,jsou „unikaví“. V Brně jezdí tramvaj číslo 4,která na své trase projíždí dvěma zcela odlišnými čtvrtěmi města. Na kopci s výhledem je čtvrť plná krásných rodinných vil,zelených zahrad,kaváren,uprostřed je bazén a chtěl by tu bydlet každý,ale z finančních důvodů si to jen málokdo může dovolit. Druhým směrem je v dolíku několika ulic lokalita,která je doslova protikladná ke čtvrti na kopci: šedé činžovní domy jsou ve špatném stavu,zchátralé továrny nenašly prozatím nové majitele,místo naleštěných kaváren zde najdeme jen herny s blikajícími automaty a zastavárny,a ačkoliv vzdálenost od centra města je stejná jako v případě vilové čtvrti a bydlení zde si může dovolit skoro každý,nikdo tu bydlet nechce. Tato čtvrť má velmi špatnou pověst a lidé z projíždějící tramvaje nikdy nevystupují,aby si udělali krásnou odpolední procházku.
