摘要：Než se pustím do recenzování nové etnografické publikace Miroslava Klusáka a Miloše Kučery,je na místě zastavit se u otázky,jaké jsou aktuální trendy ve školní etnografii. Přehlédneme-li například příspěvky prezentované v tomto roce na věhlasné etnografické konferenci v Oxfordu (OEC,2010), můžeme zažít překvapení. Mnohé příspěvky nevycházejí z terénního výzkumu,neobsahují hustý popis (ve smyslu Ryleho a Geertzových požadavků) a nenalezneme v nich prakticky žádná data z pozorování či rozhovorů.
