摘要：V loňském roce zesnulý britský historik A. Munslow (* 1947) je známý svým dekonstruktivistickým a postmoderním přístupem k historiografi a flozofi dějin. Ve svém díle se vlastně neustále vracel ke vztahu mezi minulostí a historií (historie je podle něj v podstatě vyprávění, či spíše ještě "z imaginace vycházející“ zpracování minulosti). Velmi podporoval narativistické chápání historiografe — i v této knize se odvolává na Haydena Whitea; snažil se pochopit a valorizovat estetickou složku historických textů. To je výrazně patrné i z jeho poslední práce, o jejíž stručnou anotaci (nikoli recenzi či kritiku) se zde pokusím. Munslowovo dílo, zdá se mi, až dosud v českém prostředí příliš nerezonovalo, i když příbuzné narativistické přístupy pozornost historiků a historiků historiografe pochopitelně přitáhly.
