摘要：Jádro pudla hledal už Goethe. Jak ale praví přísloví, ve dvou se to lépe táhne, a jak pravíme my, ve třiceti ještě lépe. Zkrátka co nezvládl Goethe, jistě zvládneme my, řekli jsme si na pražské translatologii a nasedli na autobus do Lipska. Cestou jsme nabrali kolegy a kolegyně z Liberce. Jako správní akademici jsme se nejdříve pustili do teorie a začali s výměnou vědeckých kynologických znalostí – vyučující se s námi v přednáškové sekci podělili o zkušenosti s překladem a souvisejícími tématy, jako jsou různé podoby výuky překladatelství či jazykový výzkum. Odpoledne se neslo v duchu hledání slovanských stop, jež byly rozesety po celém městě, a večer jsme se dostavili k přednesu Pavla Novotného. Pohltilo nás nadšení a očividná radost básníkova z přednesu jeho vlastních básní i jejich německých překladů. Cítili jsme jaksi, že se jádro pudla vznáší mezi námi. Ovšem jako translatologové jsme se nemohli spokojit s nějakým pocitem, a jelikož jsme stále nebyli schopni ono jádro postihnout, pustili jsme se do terénní práce.
